Karpathos

Karpathos
Věra

Jako každý rok brzy po návratu z dovolené v Řecku, začnu přemýšlet na které místo či ostrov se příští rok vydat. Po přečtení cestopisů a zhlédnutí fotek, se rozhoduji pro Karpathos s odletem z Bratislavy a nedočkavě čekám, kdy už přijde ten den, kdy konečně zase vyrazíme.Po dlouhém čekání jsem se konečně dočkali a 5.9.2008 po 23 hodině vyrážíme do Brna, odkud CK Aeolus zajistila svoz na letiště do Bratislavy. Všechno proběhlo v naprostém pořádku a v 5 hodin ráno jsme odstartovali směr Karpathos. Čekalo nás mezipřistání na Santorini, takže jsme se na tento ostrov podívali aspoň se shora, protože se už začínalo rozednívat. Po vystoupení pasažérů, kteří měli strávit dovolenou právě na tomto ostrově , nastoupili ti, kterým již dovolená skončila a pokračovali jsme v letu na náš ostrov, plní očekávání, jestli se nám tam bude líbit aspoň tak, jako minulý rok na Lefkadě.Před osmou hodinou místního času, se letadlo dotklo koly přistávací dráhy a my si řekli, konečně jsme tady. Odbavení proběhlo rychlostí blesku a už nasedáme do autobusu, který nás během ¾ hodinky odvezlo do Lefkosu, který leží na západním pobřeží. Projížděli jsme jihem ostrova, který je pustý a rovinatý a manžel se mně s hrůzou v oku ptal, kam jsem ho to zatáhla.Ale brzy se ráz krajiny mění, tak snad bude vše v pořádku. Po desáté hodině dopoledne jsme na místě v našem dočasném domově, ve studiu Albatros. Z terasy i z balkonů je nádherný výhled na první pláž v Lefkosu, která se jmenuje Potali.Rychle se zabydlíme a potom honem na pláž a na první koupání. Na vstupu do moře byly bohužel kameny, takže bez bot do vody bychom to asi nezvládli. Ale moře je teplé jako kafíčko, takže si zaplaveme a zařádíme ve vlnách a pak si jdeme na chviličku schrupnout, protože jsme byli na cestě celou noc.Před večerem , ještě za pořádného horka, jdeme asi půl kilometru na schůzku s delegátkou. Žádné nové informace nečekám , protože jsem se na dovolenou poctivě připravovala. Jen se chtěla zeptat, jestli auto, které jsem si přes ni objednávala emailem měsíc dopředu bude a jestli nám ho přistaví ke studiím. Všechno prý bude tak, jak jsem se domluvily, ale skutečnost pak byla úplně jiná, ale to je kapitola sama pro sebe.Po schůzce zamíříme do centrálního Lefkosua zajdeme do taverny Blue Sea,která je přímo nad mořem, takže je z ní nádherný výhled.Dáme si první večeři, manžel stifado a já jen giros pita, salát a pivko a pomalu se vracíme stmívajícím se Lefkosem k nám domů na Potali. A protože noc a den byly dlouhé, tak brzy zalehneme, abychom dospali probdělou noc.Další dva dny se věnujeme zkoumání okolí, koupání a taky si užíváme sluníčka.9.9.Ráno nám měli přivézt zamluvené auto, ale večer před tím nám delegátka poslala SMS, že si pro auto musíme dojít do Lefkosu. Moc nadšení jsme z toho nebyli, ale hlavní je, že auto bude a tak jsem pro něj vyrazili. Nebudu popisovat problémy v půjčovně, ale nakonec jsme odjeli starým Suzuki Jimny, který byl před opravou a vydával takové zvuky, že se za námi všichni ohlíželi. Ale hlavně že jedeme, prý nám ho zítra ráno vymění za nový. (o tom jsme si mohli nechat jenom zdát)A už míříme z Lefkosu po západním pobřeží a první naše cesta vede do vesnice Piles . Jsou z ní krásné výhledy a v dálce je vidět i ostrov Kassos. Procházíme se malebnými uličkami,zajdeme ke kostelíku za nímž jsou prameny s pitnou vodou.Potom se vrátíme k autu a pokračujeme do vesnice Othos, která je nejvýše položenou vesnicí na Karpathu a je z ní nádherný výhled na jihovýchodní pobřeží a na hlavní město Pigadii. Kromě kostela, u kterého je kašna, se tady také nacházejí prameny s pitnou vodou.Po prohlídce pak pokračujeme přes Aperi, výstavnou a bohatou vesnici .Protože je už po poledni a je velké horko, tak zamíříme k moři a abychom se trochu zchladili. Nejblíž je pláž Acháta, takže není co řešit. Projíždíme úzkými silničkami, které jsou lemovány borovicemi až k pláži. Acháta je malebná oblázková pláž, ale přestože je už 9. září, tak na Achatěje plno lidí, takže se jen v rychlosti osvěžíme v moři a sedáme do našeho rachotícího Jimnyho a pokračujeme dál k pláži Kato Lakkos, která je podle delegátky dostupná jen lodí. Já mám ale informace jiné, tak snad to náš Jimny zvládne. Cesta dolů je opravdu samá zatáčka a šutry, takže to není žádná procházka růžovým sadem, ale pořádná drncačka. Raděj cestou dolů nepřemýšlím, jak se asi dostaneme zase nahoru.Konečně jsme dole a ta šílená cesta stála za to.Naštěstí tu dnes nekotví žádná loď s turisty, tak jsem na pláži úplně sami a tu nádheru si pořádně užíváme. Moře je teploučké a průzračné, takže se nám odsud vůbec nechce, ale po 2,5 hodinách lenošení a koupání se v teplém moři se přece jenom zvedáme a vydáváme se na krkolomnou cestu nahoru.Pokračujeme po východním pobřeží směrem na sever a všude kolem cesty a nám se naskytují překrásné výhledy na fantastické pobřeží s modrým mořem a zelení borovic. Po pár kilometrech se po námi najednou vyloupne nekrásnější pláž ostrova – Apella.Zastavíme a tu krásu si musíme vyfotit, ale návštěvu této pláže si necháme na jindy. Pokračujeme kolem zbytků mlýnů kousek od Spoa a pak už pokračujeme zase po západním pobřeží směrem k Lefkosu a tam se ještě stavíme na vykopávkách v Lefkosu.Večer si zajdeme do taverny na večeři. Dáme si výborné kalamari, souvlaki s karafou vínka a pak jdeme spokojeně spát. Ráno nás čeká další trasa ostrovem.10.9.Ráno posnídáme na balkonku s výhledem na moře,pak nasedneme do Jimnyho a jedeme do půjčovny vyměnit ho za nové auto. Ale tam nás čeká nemilé překvapení, protože člověk, který nám včera auto půjčoval tam není a smlouvu nemáme sepsanou. Když jsme po něm včera chtěli, aby jí sepsal, tak nad tím jen mávl rukou, že jí sepíšeme až dnes při výměně auta. Vzhledem k naší nedostatečné jazykové vybavenosti musíme vytáhnout naší delegátku z postele. Asi za 10 minut se objevila a po dost dlouhé a vzrušení debatě nám sděluje , že pro nás žádné auto není, protože dotyčný, který nám auto včera půjčoval, to zapomněl zapsat a tak naše auto dostal někdo jiný. Jsme z toho úplně na mrtvici, ale nakonec se to vyřešilo tak, že nám delegátka nakonec přenechala malé auto Kia Picanto s automatickou převodovkou, které měla od půjčovny k dispozici. Se značným zpožděním ( a se smlouvou v kapse) konečně zase vyjíždíme na další cestu.Opět projíždíme západním pobřežím a tentokrát zamíříme kolem malé rybářské vesničky Fíniki do městečka Arkassa,které leží v jihozápadní části ostrova. Zaparkujeme a vydáváme se na procházku po místních uličkách. Projdeme hezkými uličkami až k místnímu kostelu, přitom se kocháme i výhledem na okolní kopce s kostelíky. Přesto, že je září je tady spousta zeleně , např. nádherné aurakárie a moje oblíbené nádherně vonící plumerie. Stavíme se v místním obchodě pro malé občerstvení a pokračujeme na poloostrov Palaiokastro, kde je archeologické naleziště se zachovalými mozaikami a kostelíkem Agia Sofia.Pak pokračuje k pláži Agios Nikolaos, která je kousek od Arkassy, ale protože je tady dost lidí, tak pokračujeme směrem k letišti a po nové asfaltce jedeme k plážím na jihu. Těch je tam spousta a jsou téměř prázdné, ale bohužel tady pořádně fouká a mete nám to písek do očí. Takže se vracíme k letišti a pak pokračujeme směrem na Pigadii. Nakonec se rozhodneme, že se vykoupáme v Amoopi.I když i tady je dost lidí, tak se rozhodneme, že tady zůstaneme. Zaplatíme si lehátka a konečně aspoň na chviličku zalehneme.Vstup do vody je tady velmi pozvolný, takže trvá hodnou chvilku než si můžeme zaplavat. Když jsem se dost odpočinuli a zaplavali, tak vyrážíme na další cestu a zamíříme do další vesnice Menetes, která je proslulé tím, že tam skoro stále fouká silný vítr. Projíždíme kolem památníku bojovníkům z druhé světové války a za chvíli jsme už ve vesnici.V Menetes jsou úzké uličky s bílými domečky a okenicemi namalovanými na modro či na žluto. Domy jsou postavené ve svahu. Nejhezčí výhled na Menetes je od kostela Koimisis of Theotokou,který je postaven na vysokém svahu a je z něj nádherný výhled i do okolí.A protože se blíží večer tak se vracíme domů do Lefkosu.Na večeři zajdeme do taverny Blue Swan, kde nás „zatáhnou“ do kuchyně, nechají nás nahlídnout pod pokličky. Vybíráme si zapečenou rybu v zelenině, jehněčí dušené s rýží, řecký salát, pivo a víno. Všechno chutnalo báječně.11.9.Dnes ráno po snídaní vyjíždíme už bez problémů a míříme jen do několik kilometrů vzdálené vesnice Mesohori.Cesta vede místy, kde před několika lety zuřil požár a tak je kolem cesty spáleniště se zbytky ohořelých stromů.Mesochori nás úplně okouzlilo. Je to klidná a malebná vesnice, která ještě není moc zasažená turistickým ruchem. Parkuje se nad Mesochori, protože těmi úzkými uličkami v prudkém kopci by stejně žádné auto neprojelo. Už pohled shora nás přímo uchvátil. Projdeme kolem kostela Panagia Vrissiani,který je postavený nad prameny s pitnou vodou a zamíříme do ovocných sadů. Jsou tady zelené zahrady plné mandarinek, pomerančů, citronů a taky je zde nádherný výhled na nekonečně modré Egejské moře a směrem k severu na pitoreskní pohoří.Kolem poledne se vracíme do Lefkosu a zajdeme do taverny Blue Sea na salát a na frappé a potom hurá na pláže, jsou tady tři. Vykoupáme se, vyfotíme centrální Lefkos a kolem 16,30 se vracíme do Albatrosu, převlečeme se a vyrážíme do Pigadie.V Pigadii se nám moc líbilo, na večerní procházky je jako dělaná. Město se rozprostírá kolem přístavu, ale už se začíná rozrůstat kolem celého zálivu.Je zde spousta obchodů, kaváren a taveren. Zaparkovali jsme kousek od radnice a po nábřeží jsme prošli kolem taveren s výhledem na moře až k místnímu hřbitovu s kostelíkem.Prošli jsme se úzkými uličkami, nakoukli do obchůdku a pak jsem si zašli na večeři k Maximovi. Dali jsme si kleftiko, souvlaki, pivo, čerstvý pomerančový džus a nakonec baklavu a přitom jsme se kochali pohledem na moře a na večerní přístav.Nakonec jsme nakoupili v místním supermarketu nějaké ovoce a taky nějaké pití a dárky domů a pak jsme vyrazili na zpáteční cestu do Lefkosu.12.9.Ráno po snídani vyrážíme přes Piles, Othos a Aperi na pláž Kira Panagia, která je sevřená strmými útesy a skalami a je opravdu překrásná. Kupodivu tady není tolik lidí, kolik jsme čekali. Zaparkujeme a vyrážíme k místnímu kostelíku a potom do taverny nad ním, abychom udělali fotky. Je odtud nádherný výhled na celou pláž i s kostelíkem a pod námi je blankytně modré a průzračné moře.Pak se uvelebíme na pláži a vůbec se nám odsud nechce. Je tady opravdu nádherně. Ale ještě nás dnes čeká nejznámější pláž Apella a tak kolem 15 hodiny sedáme do auta a vyrážíme zase na cestu. Netrvá to dlouho a už sjíždíme úzkou asfaltovou a klikatou cestou k pláži Apella. Je tam plno aut, takže musíme zaparkovat dost daleko od pláže a pak ne a ne na pláž trefit. Než jsme se tam ve velkém horku a bezvětří dostali, tak jsme propotili trička.Pláž je opravdu krásná, ale je na ní spousta lidí a tak manžel pořád "brblal", proč jsme nezůstali na té krásné pláži Kira Panagia a museli se v tom vedru plahočit až sem. Ale já jsem spokojená, že jsem tuhle pláž, která byla v roce 2003 oceněna jako nejlepší evropská pláž na vlastní oči viděla. Pláž je částečně písčitá a částečně oblázková a na vstupu do vody jsou taky kameny.Manžel to zvládá bez bot do vody, ale já jako obvykle bez nich nedám ani ránu. Barva moře je tady úchvatná a ještě líp vypadá při pohledu shora. Na pláž dost brzy přestává svítit sluníčko, takže se pořád posunujeme blíž a blíž k moři. Kolem 18 hodiny to balíme a vydáváme se zase na zpáteční cestu. Ale ještě se musíme zastavit u památek, které jsou kousek od Apelly. Malba je sice dost poničená, ale přesto stojí za prohlídku.Autíčko přežilo všechny cesty bez úhony a tak ve studiích vyložíme věci a auto vracíme do půjčovny a večeři si dáme v Potali Bay. Vaří tam výborně a porce jsou obrovské, takže pro oba dva stačí jeden obr salát a jedno hlavní jídlo, k tomu karafa vína. Jako pozornost podniku jsme vždycky dostali ouzo nebo metaxu.Další dva dny zůstáváme na pláži Potali. Nastalo úplné bezvětří a moře bylo klidné jako rybník a průzračně čisté. V poledne si zajdeme do Potali Bay na salát s grilovaným kuřecím masem a na frappíčko . Sedíme ve stínu a kocháme se pohledem na moře.K večeři si dáme salát a kuřecí steak a další den k večeři máme výborné jehněčí kotlety a obrovský šéfův salát.15.9.Ráno zašel manžel zase do Lefkosu pro domluvené auto Suzuki Jimny. Tentokrát proběhlo vše bez problémů, i když půjčovna otevřela se zpožděním a tak konečně v 9,30 můžeme vyrazit na cestu do Olymposu. Cesta je ve výstavbě a tak doufáme, že nebudeme muset někde ve vedru čekat dvě hodiny, než nás pustí dál. Naštěstí se ten den na stavbě moc nepracovalo, takže cesta tam proběhla bez problémů. Cesta je zatím prašná, ale teréňáčkem je to naprosto v pohodě. Výhledy na pobřeží jsou kouzelné, jen nad mořem je velký opar, protože nastalo totální bezvětří. Po hodině a půl drncání po „dálnici“ se před námi otevře výhled na Olympos, který byl dlouhá léta odříznutý od zbytku ostrova a lidé tady ještě zachovávají staré tradice.Domy jsou tady nádherně zdobené a v úzkých bílých uličkách místní ženy v lidových krojích háčkují různé šátky a další věci. Je zde spousta taveren a obchůdků. V kopcích jsou větrné mlýny, některé funkční .Prošli jsme úzkými uličkami až nahoru k místnímu nádherně zdobenému kostelu, nakoukli do nádherného interiéru, ale uvnitř jsem se fotit neodvážila.Zašli jsme do místní taverny na frappé a dali si vyhlášené makarony se sýrem a kochali se nádhernými scenériemi, které se nám naskytli.Pak jsem prošli ještě další místa v Olymposu, nahlídli do různých kostelíků, prošli se kolem větrných mlýnů a úzkými uličkami se zase vydali zpět na parkoviště. Cestou jsme u dvou taveren narazili na dva krásné papoušky.Z Olymposu se vydáváme do malebného Diafani, kde je přístav ve kterém přistávají lodi z Pigadie.Je sice vedro na padnutí, ale procházku si nenecháme ujít. Mají zde nádherně vyzdobenou kašnu, lavičky, které mají na sobě namalovanou řeckou vlajku, přístaviště kde přistávají lodi, které vozí lidi z Pigadie a z přístavu je pak autobusy odvezou do Olymposu. Také zde jsou krásně vymalované domy a spousta zeleně.Ale vedro je veliké a taky nastalo totální bezvětří, tak sedáme do autíčka a jedeme zpět kolem Olymposu a přemýšlíme, kde se nejlépe zchladíme. Projíždíme Spoa a zamíříme do Agios Nikolas. Cesta tam je uzoučká a samá zatáčka, ale zase se nabízejí překrásné výhledy.Nakonec jsme se rozhodli, že koupat se budeme až u nás v Lefkosu, takže opět vyrážíme na cestu. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zastavili u pláže a zjistili, že tady pořádně fouká a dokonce se trochu zvedly vlny. Ale vykoupat a osvěžit se po celodenním putování je potřeba, takže rychle hupsneme do vln.Večer vracíme auto a poslední den strávíme na pláži Potali v Lefkosu.17.9. nás brzy ráno odveze autobus na letiště a asi po dvouhodinovém zpoždění nabere letadlo směr domů.Karpathos se nám vryl hluboko pod kůži a opouštěli jsme ho s těžkým srdcem.